Levínský řemeslný jarmark 2017

Vyrazily jsme s mamá na levínský jarmark, protože to máme kousek od Homole u Panny a obě se zajímáme o staročeskou keramiku. Na jarmarku bylo možné vidět jakési poměďování kameniny, středověkou hrnčírnu a hrnčíře se svým zbožím. Moc se mi líbila mísa s vlaštovkou, oceněna za 1400,- (fotka v galerii na konci článku).

O Levínu jsem dosud nic nevěděla. Poblíž je prý, v lese nad osadou Hradec, mauzoleum průmyslníka Josefa Schrolla, postavené na starobylém slovanském hradišti – dosud archeologicky neprozkoumaném. („Dosud neprozkoumané slovanské hradiště“ – jak vzrušující 😀 .)

miluna miluna–venca.cz staré lidové zvyky a tradice obyčeje litoměřicko úštěcko

Zde jsem shromáždila zajímavé informace o Levínu a kameninové keramice:

Levín

Městys Levín se nachází v litoměřickém kraji nedaleko Úštěku. (Městys neboli městečko je typ obce významově stojící mezi městem a vsí. V minulosti měl městys například právo pořádat týdenní, výroční a dobytčí trhy – tím se městyse lišily od vsí. Na rozdíl od města se zde provozovalo více zemědělství a třídní rozdíly mezi obyvateli nebyly tak výrazné.)

historie keramiky a hrnčířství ústí nad labem úštěk levínsko levín levínský kocour akce s dětmi kam kudy z nudy

Městys Levín - foceno ze zvonice — Městys Levín – foceno od zvonice

levínský řemeslný jarmark levínská keramika levín nádraží levínský vršek acháty trhy

První doložená písemná zmínka o Levínu pochází z roku 1352. V tomto roce zde byla založena farnost. K založení obce však došlo mnohem dříve. Dokládají to zbytky středověkého hradu z poloviny 13. století, který stával na kopci přímo nad levínským náměstím. Dnes na jeho místě nalezneme barokní kamennou zvonici z roku 1699.

historie keramiky a hrnčířství ústí nad labem úštěk levínsko levín levínský kocour akce s dětmi kam kudy z nudy

Na levínském náměstí stojí kostel Povýšení svatého Kříže z roku 1788. Na pravé vnitřní stěně je zazděná kopie klenebního svorníku z 2. poloviny 13. století s reliéfem lva doplněného nápisem ve staroslovanské cyrilici. Lvu se říká levínský kocour. (Svorník je část klenby, který svádí tlaky klenebních žeber. Používal se zejména v gotické architektuře. Bývá často dekorován reliéfy či malbou.)

Levín byl již od raného středověku znám jako hrnčířská osada díky hlíně vhodné k výrobě kameninových výrobků.
(Kamenina je typ hrnčířského materiálu. Další typy jsou třeba bělina, hrnčina a fajáns. Je vysoce pevná, trvanlivá a málo násaková. Nesmí se však používat ve styku s přímým ohněm, protože se může zdeformovat. Největší procento kameniny tvoří hlinito-křemičité jíly, jejich teplota tání je 1600°C. Pro snížení tavící teploty kameniny se přidává živec (1300°C), vápenec (1100°C) či kaolín.)

levínský řemeslný jarmark levínská keramika levín nádraží levínský vršek acháty trhy

Již roku 1402 se píše o zdejším hrnčířském cechu a bylo to jediné místo u nás s nepřetržitou výrobou trvající 600 let. Nalezeny zde byly gotické a renesanční skládky střepů, obsahující například zlomky kachlů a kachlových forem (kadlubů).

levínský jarmark kulturní akce úštěk úštěcko středověké trhy keramika akce v ústeckém kraji ústecký kraj

Obchod s keramikou vzkvétal nejvíce v 17.-19. století. Koncem 19. století však došlo k vyčerpání kvalitních ložisek jílu a výroba pak už jen těžko držela krok s rostoucí konkurencí domácí produkce.
Úpadek obce nezachránily ani nedaleké radioaktivní lázně či vybudování železnice.
Od dob své největší slávy se snížil i počet obyvatel. V roce 1869 měl Levín a přilehlé obce 1098 obyvatel, v roce 2011 už jen 99.