
V ústeckém muzeu proběhla výstava starožitného thonetového nábytku.
Doma máme také nějaké exempláře – dvě židle neurčitého stáří po prababičce. Vydala jsem se tedy na výstavu, abych se o těchto židlích dozvěděla interaktivní formou víc…
ústí nad labem ústí nad labem ústí nad labem
Michael Thonet (1796 – 1871)
Ohýbaný nábytek vynalezl Michael Thonet, truhlář původem ze západního Německa. Později se na návrh kancléře Metternicha přesunul s výrobou do Vídně. Roku 1869 se vzdal svého patentu na „zhotovení židlí a noh stolů ohýbaného dřeva, jehož ohyb se děje působením páry nebo tekutiny“ a ostatní truhlárny se přirozeně pustily do kopírování jeho tvorby. Mimo jiné i výrobci na severu Čech.
Nábytek z výstavy thonet

Výstava obsahovala různé druhy nábytku – od miniaturních obýváčků pro panenky až po manželské postele. Zaujaly mě květinové stojany. Takový nábytek se totiž v dnešních bytech často nevidí a květiny mají lidé většinou na okenních parapetech. Stojany mi připadají praktické (kytky nepřekáží na okně) a navíc okrasné.
Určení thonetových židlí po prababičce
Na výstavě jsem si přečetla všechny informační plakáty. Dva z nich byly pro můj výzkum klíčové.
- První plakát zobrazoval nálepky používané firmou Thonet od začátku výroby (1860) až do zániku firmy (1945). Nejstarší nálepky obsahují uprostřed iniciály GT (čili Gebrüder Thonet) a informace o způsobu zpracování dřeva a sídlu firmy. Pozdní nálepky mají uprostřed už jen „Thonet“ a po stranách v ozdobných kruzích iniciálu „T“.
- Druhý, katalogový plakát, zobrazoval jednotlivé prodejné kusy nábytku z období, kdy se Thonet spojil s firmou Mundus (Thonet-Mundus, 1926).
Na tomto plakátu jsem našla naše židle.
- Doma jsem si podle nálepek určila, že náš nábytek po prababičce pochází z pozdního období 1919 – 1945, ale jestliže je židle na plakátu Thonet-Mundus, tak se věk zužuje na 1926 – 1945.
Prateta Božka
Věk židlí už tedy mám a teď přijdou na řadu okolnosti. Vyzpovídala jsem nejstarší příbuzné, kteří mohli mít se židlemi co do činění. Dozvěděla jsem se, že pravděpodobně patřily bezdětné a krkounské pratetě Božce, jejíž manžel zastával vyšší funkci v tehdejším krásnobřezenském lihovaru. Tento nábytek si tedy mohli dovolit. Ne tak prababička Emílie (Božky švagrová), kteréžto rodina byla spíše chudá a Emílie byla navíc příliš hodná, protože Božce chodila zadarmo prát prádlo a pomáhat s domácností.
Božka prý byla tak lakomá, že když přišla rodina prababičky Emílie na návštěvu, nabídla bábovku a dříve než se všichni stačili odhodlat k jejímu ukrojení, řekla: „Dáte si? Nedáte? Tak já to uklidím, aby na to mouchy nesraly“. Prý.
Božka tedy zemřela bez následníka a její majetek si rozebrali příbuzní. Díky bezdětné Božce mohu dnes sedět na těchto krásných pohodlných thonetových židlích.
Naše židle:
♣
thonet thonetová židle thonetový nábytek ústí nad labem thonet mundus muzeum ústecké muzeum města ústí nad labem