“Skryté poklady z ústeckých vil” a odsun Němců z Ústí nad Labem

Shaffnerova vila ústí nad labem

   plakat_SkrytePoklady     Reportáž k výstavě Skryté poklady z ústeckých vil na zámku Krásné Březno, duben – červen 2015. 

 

     Historie Němců v českém pohraničí

     Pohraniční oblasti České republiky byly osídlovány Němci už za vlády Přemysla Otakara I., který jim navrhl, aby se zabydleli v horách, se kterými zatím Češi neměli moc zkušeností.

     Češi a Němci žili v českém prostoru pospolu dlouhá staletí. Obyvatelstvo se mísilo a navzájem se kulturně obohacovalo. Situace se však začala vyhrocovat s příchodem nacionalismů v 19. století.

 

cr-pohranici
Sudety zeleně

    

     Sudetští Němci po první světové válce odmítli uznat vytvoření Československa a tak si v říjnu roku 1918 vytvořili 4 autonomní celky, požadující přičlenění k Německému Rakousku. Československo však v prosinci 1918 obnovilo svoji územní integritu vojenským obsazením, protože hranice již byly určeny mírovými smlouvami, které potvrdily vítězné mocnosti.

     Ve 30. letech však došlo k Velké hospodářské krizi a mnoho lidí přišlo o práci. Této bídné situace začali využívat němečtí nacionalisté a na konci dekády se situace tak vyhrotila, že Němci požadovali připojení Sudet a bylo jim našimi spojenci vyhověno podepsáním Mnichovské dohody 30. září 1938.

     S koncem druhé světové války byli téměř bez výjimek sudetští Němci odsunuti. Podle Benešových dekretů ztratili československé občanství, stali se zde cizinci, následně byli vyhnáni a jejich majetek propadl konfiskaci.

 

     Odchod Němců z Ústí nad Labem

     V letech 1945–1946 bylo z Ústí nad Labem a přilehlého okolí odsunuto zhruba 75 % původního obyvatelstva německé národnosti. 

odsun Němců
Odsun Němců z pohraničí po roce 1945

     

     Odsunutí Němci byli převáženi většinou do utečeneckých táborů v Německu. Do amerického pásma si mohli vzít 70 kg osobních věcí na rodinu včetně potravin, do sovětského jen 50 kg. Nesměli odvážet peníze a vkladní knížky. Povoleno bylo max. 1000 marek na rodinu.

 

Němci v Ústí nad Labem po roce 1945

 

     Transporty s Němci vyjížděly už několik měsíců před oficiálním skončením války. Jeden transport obsahoval 40 vagónu, každý pro 30 osob. Tedy cca 1200 osob bylo přepraveno v každém transportu. Poslední, 34. transport, odjel 24. listopadu 1946. Podle záznamů bylo z Ústí nad Labem transporty odvezeno 42 618 Němců. Celkem jich z města odešlo 50 905.

Transport Němců

Odjezd Němců

 

   Z výstavy…

     Během prvních dvou poválečných let byl vyvlastněn majetek významných podnikatelských rodin Wolfrumů, Schichtů, šlechtického rodu Ledeburů z Telnice nebo Skrbenských ze zámku Krásné Březno.

 
     V roce 1947 byla zahájena činnost Národní kulturní komise, která byla jako jediná oprávněna zkonfiskovaný majetek přebírat a spravovat.
Schichtova vila
Palácová rodinná vila Heinricha Schichta ve Vaňově. Momentálně na prodej za 21 miliónů.

 

 

   Předměty výstavy:

     1. Portrét dámy v černých šatech s bílým límcem
      1819, olejomalba

         Zabaveno na ledeburském zámku v Telnici. Obraz je pravděpodobně jeden z portrétů Galerie krásek, což je soubor portrétů bavorských šlechtičen a žen bohatých měšťanů mezi léty 1819 – 1855.

 

olejomalba z ledeburského zámku
Olejomalba z ledeburského zámku
 

     Zámek Ledebour po odchodu původních majitelů zpustl, v roce 1950 vyhořel a v 70. letech podlehl demolici. Z původních staveb stojí už jen konírna.

 

ledebour
Zámek Ledebour v Telnici
telzamek
Ledebour

 

 

     2. Plesový zápisník
       2. třetina 19. století, perleť, slonovina, mosaz

         Nalezeno v bytě paní Wolfrumové v Dlouhé ulici. Pánové si u dam na začátku plesů rezervovali tanec, dáma si ho zapsala a pán měl pak přehled, kdy přijde na řadu.

 

Plesový zápisník
Plesový zápisník

 

     Wolfrumova vila odsun němců 

     Vilu si nechal postavit významný ústecký textilní magnát a průmyslník Carl Friedrich Wolfrum (Wolfrumovy bavlnářské závody). Po roce 1945 byla znárodněna a brzy poté se stala sídlem Českého rozhlasu.

 

d92f4faa00412_gallery
Wolfrumova vila


     Carl Wolfrum byl ještě před odsunem vystěhován do bytu v domě č. p. 28 v ulici Na Nivách v Předlicích.

     Na Nivách byla první ulice v Ústí, která měla ústřední topení. Bohužel nejen tam později vláda nového režimu nastěhovala Romy, kteří předtím žili v osadách bez WC a vody na Slovensku. Měli zde zaplnit pracovní místa v průmyslovém odvětví. Bohužel plán selhal. Za deset let se z ulice Romové stěhovali, tentokrát ovšem nechtění a bez práce, jak se tlumila výroba. Odešli např. do dolních Předlic, ze kterých se pomalu stávalo ghetto s vlastními zákony.

na nivích
Na Nivách

     

 

       3. Portrét dívky s bílým čepcem
        2. čtvrtina 19. století, olejomalba

     Nalezeno v podkrovní komoře dnes již neexistující Schaffnerovy vily v ulici Velká Hradební. Tajně jej tam ukryl člen okresní správní komise a předseda místní organizace KSČ, spolu s dalším inventářem například z pozůstalosti po malíři Janu Adolfu Brandejsovi, který nalezl ve vile jeho vnuka na Bukově.

3
Olejomalba z Schaffnerovy vily

 

     Shaffnerova vila ústí nad labem odsun němců

     Nechal ji postavit v roce 1874 ředitel ústecké chemičky Max Schaffner. V roce 1954 byla komunisty zbořena a na jejím místě postaven Kulturní dům.

 
shaffnerova vila
Shaffnerova vila
schaffnerova_vila1939_f443_denik-605
Shaffnerova vila
Zdroje:

Dějiny města Ústí nad Labem – Kristýna a Vladimír Kaiserovi, 1995
Mercedes nad zlato – Petr Holec, Reflex ročník 18, číslo 40
zanikleobce.cz/Ledebour
http://www.usti-aussig.net/serialy/SlavnéVily
http://cs.wikipedia.org/wiki/VystehovaniNemcuZCeskosloveska
https://cs.wikipedia.org/wiki/SudetstiNemci
ústí nad labem odsun němců po válce ústí nad labem odsun němců po válce ústí nad labem odsun němců po válce ústí nad labem odsun němců po válce

Další články z rubriky: