Článek o výstavě Skryté poklady z ústeckých vil na zámku Krásné Březno, červen 2015.
Historie Němců v českém pohraničí
Pohraniční oblasti České republiky byly osídlovány Němci už za vlády Přemysla Otakara I., který jim nabídl, aby se zabydleli v horách, se kterými zatím Češi neměli moc zkušeností.
Češi a Němci žili v českém prostoru pospolu dlouhá staletí. Situace se začala vyhrocovat s nástupem nacionalismů v 19. století.
Sudetští Němci po první světové válce odmítli uznat vytvoření Československa a v říjnu roku 1918 si vytvořili 4 autonomní celky, požadující přičlenění k Německému Rakousku. Československo však v prosinci 1918 obnovilo svoji územní integritu vojenským obsazením, protože hranice již byly určeny mírovými smlouvami, které potvrdily vítězné mocnosti.
Ve 30. letech došlo k Velké hospodářské krizi a mnoho lidí přišlo o práci. Této bídné situace začali využívat němečtí nacionalisté a na konci dekády se situace tak vyhrotila, že Němci požadovali připojení Sudet a bylo jim našimi spojenci vyhověno podepsáním Mnichovské dohody 30. září 1938.
Na konci druhé světové války byli téměř bez výjimek sudetští Němci odsunuti. Podle Benešových dekretů ztratili československé občanství, stali se zde cizinci, následně byli vyhnáni a jejich majetek byl zkonfiskován.
poklady po němcích odsun němců sudety němci sudety ústí nad labem po válce
Odsun Němců z Ústí nad Labem
V letech 1945–1946 bylo z Ústí nad Labem a přilehlého okolí odsunuto zhruba 75 % původního obyvatelstva německé národnosti.
Odsunutí Němci byli většinou převáženi do utečeneckých táborů v Německu. Ve Všebořicích vznikl sběrný tábor. Do amerického pásma si mohli vzít 70 kg osobních věcí na rodinu včetně potravin, do sovětského jen 50 kg. Nesměli odvážet peníze a vkladní knížky. Povoleno bylo max. 1000 marek na rodinu.
poklady po němcích odsun němců sudety němci sudety ústí nad labem po válce
Transporty s Němci vyjížděly už několik měsíců před oficiálním skončením války. Jeden transport obsahoval 40 vagónu, každý pro 30 osob. Tedy cca 1200 osob bylo přepraveno v každém transportu. Poslední, 34. transport, odjel 24. listopadu 1946. Podle záznamů bylo z Ústí nad Labem transporty odvezeno 42 618 Němců. Celkem jich z města odešlo 50 905.
poklady po němcích odsun němců sudety němci sudety ústí nad labem po válce
Z výstavy…
Během prvních dvou poválečných let byl vyvlastněn i majetek významných podnikatelských rodin Wolfrumů, Schichtů, šlechtického rodu Ledeburů z Telnice nebo Skrbenských ze zámku Krásné Březno.
poklady po němcích odsun němců sudety němci sudety ústí nad labem po válce
Předměty výstavy: ústí nad labem odsun němců
1. Portrét dámy v černých šatech s bílým límcem
1819, olejomalba
Zabaveno na ledeburském zámku v Telnici. Obraz je pravděpodobně jeden z portrétů Galerie krásek, což je soubor portrétů bavorských šlechtičen a žen bohatých měšťanů z let 1819 – 1855.
Zámek Ledebour po odchodu původních majitelů zpustl, v roce 1950 vyhořel a v 70. letech podlehl demolici. Z původních staveb stojí už jen konírna.
poklady po němcích odsun němců sudety němci sudety ústí nad labem po válce
2. Plesový zápisník
2. třetina 19. století, perleť, slonovina, mosaz
Nalezeno v bytě paní Wolfrumové v Dlouhé ulici. Pánové si u dam na začátku plesů rezervovali tanec, dáma si ho zapsala a pán měl pak přehled, kdy přijde na řadu.
poklady po němcích odsun němců sudety němci sudety ústí nad labem po válce
Wolfrumova vila odsun němců
Vilu si nechal postavit významný ústecký textilní magnát a průmyslník Carl Friedrich Wolfrum (Wolfrumovy bavlnářské závody). Po roce 1945 byla znárodněna a brzy poté se stala sídlem Českého rozhlasu.
Carl Wolfrum byl ještě před odsunem vystěhován do bytu v domě č. p. 28 v ulici Na Nivách v Předlicích.
Na Nivách byla první ulice v Ústí, která měla ústřední topení. Bohužel nejen tam v 70. a 80. letech vláda socialistického režimu nastěhovala Romy, kteří přišli z likvidovaných osad bez WC a vody na Slovensku. Měli zde zaplnit pracovní místa v průmyslovém odvětví. Avšak již za deset let se z ulice Romové stěhovali např. do dolních Předlic, ze kterých se potom stalo ghetto.
poklady po němcích sudety němci sudety ústí nad labem po válce
3. Portrét dívky s bílým čepcem
2. čtvrtina 19. století, olejomalba
Nalezeno v podkrovní komoře dnes již neexistující Schaffnerovy vily v ulici Velká Hradební. Tajně ho tam ukryl člen okresní správní komise a předseda místní organizace KSČ spolu s dalším inventářem, např. z pozůstalosti po malíři Janu Adolfu Brandejsovi, který nalezl ve vile jeho vnuka na Bukově.
Shaffnerova vila
V roce 1874 si ji nechal postavit ředitel ústecké chemičky Max Schaffner. V roce 1954 byla pro špatný stav zbořena a na jejím místě postaven Kulturní dům.
