Te Puke

     Přestěhovala jsem se z Taurangy do Te Puke, abych to měla blíž do práce, protože většina kiwi sadů, na kterých pracujeme, je právě v okolí Te Puke.

 

 

     Městečko Te Puke, jak jej známe dnes, bylo založeno roku 1881 britskými osadníky, nicméně Maorové osidlovali tuto oblast již okolo roku 1350. Dnes zde žije zhruba 8000 obyvatel a název v maorštině znamená „kopec“ (Te: the, Puke: hill).

     Te Puke na svých uvítacích tabulích hlásá, že je špička ve světové produkci kiwi. Sadů je tu opravdu mnoho a kde není sad, tam je výběh pro ovce nebo krávy nebo třeba pole s pšenicí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     Ubytování

     Pronajala jsem si za 120 NZD týdně pokoj v rodinném domě, který vede starší novozélanďanka Linda (předkové ze Skotska). V domě bydlíme čtyři, každý má vlastní pokoj: Japonec Yuta – můj vedoucí, starý Graham alias Foxie – prodejce topení, Linda a já.

     Linda sbírá různé věci. Má jich plný dům i zahradu. 😀 Nakupuje na zahradních prodejích či v second hand schopech. Některé kusy jsou moc hezké.

 

 

 

 

 

     Černoši ze souostroví Vanuatu

     Ve městě se vyskytují sezónní sadoví dělníci ze souostroví Vanuatu, kteří se někdy po večerech shromažďují na hlavní ulici a ve výplatní dny u bankomatů. Jsou to černoši menšího vzrůstu, bývají zarostlí, nevšimla jsem si, že by měli velké rty a nosy. Soused mi řekl, že nejsou nebezpeční, ale že od něj někdy škemrají peníze, když si jde vybrat.

 

te puke nový zéland práce working holiday víza

     Jednou jsem si ve výplatní večer také potřebovala vybrat peníze a všechny bankomaty v dohlednu byly obsypané buď Maory nebo Vanuaťany. Vybrala jsem si tedy jeden, kde bylo celkem málo Vanuaťanů a postavila se vedle té skupiny, jakože do fronty. Když si mě všimli, chovali se ke mně moc hezky, trochu se klaněli a posunky mě pouštěli před sebe. Poděkovala jsem jim, ale řekla jsem, že počkám ve frontě, protože jsem přišla jako poslední. Trvali na tom, že mě pustí, tak jsem tedy šla. Trochu jsem se jich bála a počínala jsem si tedy ostražitě. Navíc jsem chvíli nemohla přijít na to, jak si ty peníze vybrat a karta mi i 2x vyjela. 😀 Nakonec se ale nic zlého nestalo a s japonskými poklonami navzájem jsme se rozloučili.

     Občas se také stává, že na mě tito vanuatští a maorští muži volají, asi ve snaze mě sbalit. Vanuaťané občas mávají z aut a něco zavolají. No a Maoři, ti to někdy dělají tak, že kolem nich třeba projdu a potom na mě volají tenkými hlásky „ juhůů?“ nebo „helouu“ a když se otočím tak stydlivě zamávají ručičkami. 😀 A to jsou lidé typu gangstas, dělňas nebo i pobudas.

 

 

     Indové

     Ve městě také žije spousta Indů – provozují indické sámošky, pracují v zemědělství a někteří nosí tradiční ošacení – turbany, sárí a apod. Vyznávají převážně Sikhismus nebo Hinduismus.

 

     Učení Sikhismu ve zkratce:

• být pamětliv Boha, číst písmo – učení Guruů, nosit tradiční oděv (mnoho mužů tu opravdu nosí turban, a to i do práce na sad), poctivě a tvrdě pracovat, účastnit se charity, pomáhat bližním, sloužit druhým, vyvarovat se chtíče, chamtivosti, hněvu, připoutanosti k věcem současného světa a k vlastnímu egu.

 

 

• Ve městě mají i svůj náboženský chrám Sikh temple Gurudwara. (Gurudvára je sikhský chrám, meditační a modlitební centrum, kde se předčítá text sikhské posvátné knihy Guru Granth Sahib.)

 

 

 

 

 

 

 

 

te puke nový zéland práce working holiday víza

     I náš šéf na sadě je Ind, jež je zároveň mým již čtvrtým indickým zaměstnavatelem :D. Vyznáním není sikh ale hindu a pochází z Punjabu. Mnoho Indů zde pochází z Punjabu. Jeho jméno je Sourabh ale chce, abychom mu říkali Saby. Je to vzdělaný slušný člověk a mluví dobře anglicky. Na Zélandu žije už 10 let, v Te Puke si dokonce na hypotéku koupil dům a nedávno mu přijela z Indie na půl roku mamá Punam. Měla na sobě oranžové sárí a nabízela mi indickou řečí veganské kari, které zrovna uvařila. Saby totiž u sebe na dvorku ten den pořádal malou párty pro všechny pracovníky. Na své zahradě chová též 6 Japonců. 😀 Postavil si takové zahradní ubytování pro sezónní pracovníky a tento rok se mu to sešlo takto.

 

 

     Japonci

     S těmito šesti Sabyho Japonci máme v týmu ještě další dva. Jeden z nich, Yuta, je Sabyho pravá ruka a s tím bydlím já v jednom domě u starší novozélandské paní.
Japonci se jmenují Yousuke (čti Jos´ke), Hiro, Džiro, Taka, Shintoro, Yuta a u zbylých si jména nepamatuji. Z osmi přítomných Japonců mluví dobře anglicky jen vedoucí Yuta. Základy potom ovládá Yousuke a Shintoro. Zbytek neumí. Říkali, že to v Japonsku není povinné a že mnoho Japonců se tedy anglicky nedomluví, protože většinou zůstávají v rodné zemi, kde cizí jazyk nepotřebují. A navíc v rodné zemi prý zůstávají spíše nedobrovolně. Když chtějí vycestovat, potřebují všude víza. Obdivovali možnost občanů EU cestovat a pracovat v unii bez překážek.

 

 

 

 

 

 

 

 

     Přišla řeč na

 

     Jakuzu:

• Opravili mě, že oni to vyslovují ja ´k´za. A taky že svému platidlu neříkají jen ale en.

 

     Vysoké školy:

• V Japonsku si prý studenti musí platit vysoké školy sami. Yuta říkal, že za semestr platil 3000 NZD (tj. cca 44 000 CZK). Též jsem tu mluvila se dvěma Němci, kteří sem vyrazili hned po střední škole. V Německu prý univerzity také nejsou zadarmo.

 

     Marihuanu a policii:

• Japonci říkali, že na Zélandu se jim líbí. Platy tu mají zhruba stejné jako doma, ale je tu větší svoboda. Zde na Zélandu si prý mohou vyhulovat marihuanu, jak se jim zachce. (Marihuana zde bude pravděpodobně již příští rok zlegalizována. Zatím se její nelegální cena pohybuje okolo 250 dolarů za unci). Zato v Japonsku jim prý za chycení při kouření jointu, hrozí i měsíc vězení.

• Ptali se mě, jak je to s marihuanou v Čechách. Řekla jsem jim, že u nás si můžete legálně koupit jakoukoliv odrůdu, ale nesmíte je pěstovat ani kouřit. Ptali se, jak se tedy chová naše policie, když vás chytí. Řekla jim, že policie za to skoro netrestá, ale že vám vezme všechen výpěstek. (To ale nevím, jestli bylo vše přesné. 😀 )

te puke nový zéland práce working holiday víza

• V Německu je prý policie dost přísná a ve vlacích jsou velmi časté osobní prohlídky. I za malé množství trávy prý hrozí poměrně vysoké tresty. Dva Němci z práce, kteří mi o tom vyprávěli, byli z Berlína, což je prý město drog, takže není tak těžké si tam marihuanu opatřit.

 

• Potom jsem mluvila ještě s Italem Matteem. V Itálii je marihuana nelegální a policie je prý velmi krutá. Často prý překračuje meze a mlátí lidi, ale to neříkal v souvislosti s marihuanou.
• Matteo mi taky řekl, že v Itálii církev vlastní mnoho podniků, jako třeba hotely, lázně, banku, továrny… A z tohoto majetku prý neodvádí daně.

te puke nový zéland práce working holiday víza

• Ze situace v Itálii Matteo není šťastný, stěžoval si na vysokou míru korupce a vracet se prý hned tak nebude. O situaci uprchlíků řekl, že to není tak černé, jak to uvádějí média, ale že to také není žádná sláva. V Itálii je prý nedostatek práce i pro samotné Italy. Je prý také nutné do budoucna upravit mentalitu uprchlíků, protože pocházejí ze zemí, kde nemají úctu k ženám a kde znásilnění není tak strašný zločin, jako v Evropě.

 

 

 

 

 

     A další národnosti, o kterých bych se chtěla zmínit

• Na sadě pracuji také s maďarským párem Laurou a Richardem. Ti také nejsou šťastní ze situace v Maďarsku (Orbán, korupce), takže žijí raději v Německu (čili před Zélandem žili a po Zélandu se tam i vrátí). Jsou to youtubeři.

 

 

Video, které pořídili v Hobitíně

 

 

• A když už jsem u podpory tvorby lidí, co jsem na Zélandu potkala, tak bych chtěla ještě zmínit blog Kafe a Brko 😀 neohrožené Češky Wendy, se kterou jsem se seznámila, když jsem pracovala v Coromandelu.

 

 

     A na závěr ještě pár fotek:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

🙂

♠