V ústeckém muzeu proběhla výstava starožitného thonetového nábytku.
Doma máme také nějaké exempláře – dvě židle neznámého stáří po prababičce. Vydala jsem se tedy na výstavu, abych se o těchto židlích dozvěděla interaktivní formou víc…
ústí nad labem ústí nad labem ústí nad labem
Michael Thonet (1796 – 1871)
Ohýbaný nábytek vynalezl Michael Thonet, truhlář původem ze západního Německa. Později se na návrh kancléře Metternicha přesunul s výrobou do Vídně. Roku 1869 se vzdal svého patentu na „zhotovení židlí a noh stolů ohýbaného dřeva, jehož ohyb se děje působením páry nebo tekutiny“ a ostatní truhlárny se přirozeně pustily do kopírování jeho tvorby.
Nábytek z výstavy thonet
Výstava obsahovala různé druhy nábytku – od miniaturních obýváčků pro panenky až po manželské postele. Zaujaly mě květinové stojany. Takový nábytek se totiž v dnešních bytech často nevidí a květiny mají lidé většinou na okenních parapetech. Stojany mi připadají praktické (kytky nepřekáží na okně) a navíc okrasné.
Určení thonetových židlí po prababičce
Na výstavě jsem si přečetla všechny informační plakáty. Dva z nich byly pro můj výzkum klíčové.
- První plakát zobrazoval nálepky používané firmou Thonet od začátku výroby (1860) až do zániku firmy (1945). Nejstarší nálepky obsahují uprostřed iniciály GT (čili Gebrüder Thonet) a informace o způsobu zpracování dřeva a sídle firmy. Pozdní nálepky mají uprostřed už jen „Thonet“ a po stranách v ozdobných kruzích iniciálu „T“.
- Druhý katalogový plakát zobrazoval jednotlivé kusy nábytku z období, kdy se Thonet spojil s firmou Mundus (Thonet-Mundus, 1926). Na tomto plakátu jsem našla naše židle.
- Doma jsem si podle nálepek určila, že náš nábytek po prababičce pochází z pozdního období 1919 – 1945, ale jestliže je židle na plakátu Thonet-Mundus, tak se věk zužuje na 1926 – 1945.
Prateta Božka
Vyzpovídala jsem nejstarší příbuzné, kteří o těchto židlích něco vědí. Dozvěděla jsem se, že patřily bezdětné a krkounské pratetě Božce, jejíž manžel zastával vyšší funkci v tehdejším krásnobřezenském lihovaru. Tento nábytek si tedy mohli dovolit. Ne tak prababička Emílie (Božky švagrová), která byla spíše chudá a Emílie byla navíc příliš hodná, protože Božce chodila zadarmo prát prádlo a pomáhat s domácností.
Božka prý byla tak lakomá, že když někdy přišla prababička Emílie s rodinou na návštěvu, nabídla bábovku a dříve než se všichni stačili odhodlat k jejímu ukrojení, řekla: „Dáte si? Nedáte? Tak já to uklidím, aby na to mouchy nesraly“. Prý. Tato hláška se zmiňuje na našich rodinných oslavách dodnes.
Božka zemřela bez následníka a její majetek si rozebrali příbuzní, například prababička Emílie. Díky Božce a příbuzným, kterým nevadilo, že si je vezmu, mohu dnes sedět na těchto krásných pohodlných thonetových židlích.
thonet thonetová židle thonetový nábytek ústí nad labem thonet mundus muzeum ústecké muzeum města ústí nad labem