Demonstrace na Václavském náměstí 5. března 2018

     Bydlím už nějaký čas v Praze, tak toho konečně patřičně využiju, řekl jsem si a vydal se na Václavské náměstí, kde se konala demonstrace proti dosazení komunisty Ondráčka na post předsedy komise pro kontrolu GIBS. Asi to mělo účinek, protože jsem si právě přečetl, že Ondráček na tu pozici sám rezignuje.

 


Demonstrace příjezd demonstrace proti komunismu demonstrace proti komunistům demonstrace v praze

     Byla to moje první demonstrace, pokud nepočítám Million Marihuana March, takže jsem dával pozor a dokumentoval, co se dalo, abych o tom pak také mohl napsat.

     Dorazil jsem asi v 19:15. Vystoupil jsem na Můstku a došel na spodní část náměstí, kde byl dav lidí natěsnaný na sobě. Všichni natahovali krky a snažili se něco zjistit. Nebylo tu k hnutí a pořádně jsem na demonstraci neviděl a ani neslyšel, co se skanduje. Nasedl jsem tedy znovu na metro a přejel na Muzeum, odkud jsem mohl celé náměstí přehlédnout. Bylo vidět, že lidé se soustřeďují spíše ve spodní části náměstí a v první polovině se nic neděje. Jen u jezdecké sochy svatého Václava hořely svíce za slovenského novináře. Cizinci se musejí podivovat, co se tu děje.

 

demonstrace 5. března 2018

na místě demonstrace

     Blížil jsem se k demonstraci, ale ani v půlce náměstí nebylo nic slyšet. Kdyby někdo jen přecházel náměstí v půli, vůbec by netušil, že se dole něco děje.

     Dorazil jsem k okraji demonstrace. Byli zde lidé s transparenty, kteří buď stáli nebo chodili sem tam. Taky se chrastilo klíčema. Věková skupina účastníků odhaduji 17 – 70 let. Přítomné subkultury, řekl bych, nedbale vlasatí, ať už patří k jakékoliv skupině, geekové, skejťáci a hipsteři. Lidé se mi zdáli celkem poklidní a vysmátí. Transparenty drželi staří i mladí. Byla tu spousta bělovousých dědů s transparentem, který hlásal třeba “Komunisty už ne, prosím. Zmršili mi život již dostatečně,” a podobné. Starší dámy držely také své transparenty.

 

demonstrace 5. března 2018

petice andrej babiš

     Davu rozdávali aktivisté letáčky, které nabádají k podpisu online petice, aby se Andrej Babiš vzdal funkce. Petice je na Milionchvilek.cz . Davem také procházeli lidé přímo s peticí, aby se Ondráček vzdal funkce. Tu jsem podepsal a pokračoval blíže ke středu.

 

demonstrace 5. března 2018

 

     Konečně jsem byl jen kousek od centra demonstrace. Viděl jsem, že se v něm hemží mnoho transparentů s logem pirátské strany. Z centra někdo bubnoval a inicioval skandování. Některá hesla byla dobrá, lidi se nestyděli je opakovat a rozléhala se tím pádem daleko.

 

     Silná hesla, ke kterým jsem se hlasem také připojil, byla:

  • Zakázat komouše! Za-ká-zat ko-mou-še…
  • Máme toho dost.
  • Nebudeme zticha.

 

     Dále zaznělo:

  • Andreji, ty taky!
  • Bureše do koše!
  • Ano? Ne!
  • My přijdeme zase!
  • Nedáme svobodu!
  • Nechceme se stydět! – při tom na sebe někteří lidé pokukovali a smáli se dvojsmyslu.
  • Nejsme tvoje firma!

 

demonstrace 2018

závěr demonstrace

     Asi kolem půl deváté vystoupil ze středu na stupínek týpek s megafonem a poděkoval všem přítomným za účast. (Padly také výkřiky, že se půjde na hrad. Několik lidí odhodlaně zvolalo “jasně, jdeme na hrad!” a hned zahájilo pochod.) Týpek s megafonem také všechny vyzval, abychom si na rozloučenou zazpívali tu naší, kterou všichni známe – hymnu. Tak se začlo. Lidé si hymnu většinou je tak bručeli nebo potichounku zpívali. Za mnou stál opilý bezdomovec, který ale zpíval zplna hrdla. Alespoň někdo, obdivoval jsem jeho odvahu zpívat nahlas na veřejnosti.

     Pak už jsem nastoupil na metro a odjel domů. Druhý den jsem si přečetl, že část demonstrantů opravdu na hrad dorazila. Výborně.

 

demonstrace 5. března 2018

 

     Nakonec si dovolím vyslovit své názory na politickou situaci

     Demonstrovat jsem šel, protože mi nesedí strany ANO, SPD a KSČM. A jejich spojení, to je přímo úzkostné. Zvlášť komunisty nechápu. Za minulého režimu se příliš neosvědčili a jako strana trvají doteď. Mnoho lidí bagatelizuje zla, která spáchali. Jistě jste slyšeli prohlášení, že za komunistů třeba každý měl práci a kde bydlet. Včera v televizi šéf ODS říkal, že stejný názor má i polovina členů ANO. Při schůzi parlamentu ohledně hlasování o Ondráčkovi, prý tito lidé socialismus vyzdvihovali a zmiňovali, že když se člověk choval slušně a měl práci, žil si přeci dobře. Prý z toho byl zhnusen.

za socialismu demonstrace babiš ondráček gibs

     Také jsem šokován a zhnusen. Sám jsem minulý režim nezažil, ale znám třeba archiv Paměť národa, kde vypovídají svědkové, co za minulého režimu zažili. Navíc mám svědky přímo mezi příbuznými či známými, kteří mi vyprávěli, jaká příkoří zažívali. Třeba že z ředitele cukrovaru udělali vrátného (a podnik po několika letech zkrachoval. Dnes jsou z něj ruiny pro urbex fotografy). Nebo další: mladý anti-systémák vedl filipiky proti místnímu komunistickému starostovi a občas se popral v hospodě (starosta prý hajloval za NSDAP). Rebelant byl poslán na 5 let do tábora Vojna, kde za šlichtu kutal v dole uran a když se znelíbil, nedostal 10 dnů jídlo. Další: mladý elektrikář spolu se starším kolegou na protest několikrát vypnuli v nějaké městské části proud. Byl poslán do uranového dolu v Jáchymově, kde ho 8 let bili a mučili. Rodinní příslušníci nebo děti těchto lidí se pak mohli rozloučit se svobodným výběrem školy. Takovýto systém tu znovu nechci. Dnes může mít také každý práci a kde bydlet. A navíc máme svobodu.

     Nemám rád komunismus ani socialismus. Přemýšlím, co dobrého minulý režim naší zemi přinesl. Zeptal jsem se na to rodičů a prarodičů. Řekli, že možná to, že každý měl práci, ale většinou takovou, kterou nechtěl. Nelíbila se jim nesvoboda, cenzura, propaganda, nemožnost cestovat apod. 

     Mám rád liberalismus. Toť mé sdělení. Chcete-li o něčem diskutovat, rád si přečtu vaše komentáře. 

 

Další články z rubriky: