Stručně o učení zenu a výpisky z knihy Zen v běžném životě

zen-zenova-meditace-zen-v-beznem-zivote-zenova-mysl

     Zen je duchovní učení a odnož mahájánového buddhismu. 

     Podle tradičního příběhu přinesl zen kolem 5. století do Číny indický mnich Bódhidharma. Později se rozšířil do dalších zemí, například během 12. a 13. století do Japonska.

     V Japonsku se jedna ze škol zenu, Rinzai, díky své spontánnosti a přísnosti stala náboženstvím samurajů. Později pod vlivem zenu a dalších učení vznikl samurajský kodex Bušidó.

     Slovo zen, v sanskrtu dhjána, označuje výraz pro soustředné spočívání. Do čínštiny byl převzat jako čchan (meditace), z čehož se nakonec vyvinulo japonské čtení zen.

zen-buddhismus zenové učení zen v běžném životě zenová filozofie zenový buddhismus

     Rozdíly mezi buddhismem a zenem

     Zen je učení předávané bez nutnosti znalosti a studia učených textů buddhismu. Podle zenu není podstatné, jak a co přesně Buddha řekl, protože každý dokáže dojít k probuzení skrze meditaci a uvažování o sobě. Ale zenoví mistři nijak neodrazují své učedníky od studia buddhismu.

 

zen / sazen
Sazen, místo setkávání se zenovým mistrem. Japonsko

 

     Učení zenu také nevyžaduje dogmatické dodržování konvenční morálky. Buddhista by neměl a nechtěl například pít alkohol, ale vyznavač zenu abstinenci tak asketicky neřeší. Jako v křesťanství existují Přikázání, v buddhismu je to Ušlechtilá osmidílná stezka.

 

zen / zenový mistr / marihuana
Zenový mistr si vychutnává marihuanu

 

     Zenová meditace na rozdíl od té buddhistické nevyžaduje žádný speciální pravidla. Zenoví mistři například neučili své žáky jak konkrétně meditovat. Žáci měli sami pochopit, co je pro ně při meditaci nejvhodnější. V tomto přístupu se odráží čínský původ zenu, jelikož v Číně byl vždy kladen velký důraz na intuici, na rozdíl od více racionálně založené Indie.

 

zen / zenová místnost / zenový chrám
Společná místnost zenového chrámu

 

     Přesto má zenová meditace jistá ustálená doporučení. Zenoví mistři zdůrazňují, že nalezení pravdy skrze „probuzení“ probíhá nejlépe formou meditace zazen, zpravidla vsedě. Klade se důraz na správné držení těla, správné dýchání, zavřené oči a nerušené soustředění.

     Kláštery. V buddhistických klášterech většinou mniši nepracují, kdežto v zenových je společná práce dokonce běžnou součástí duchovní praxe.

 


 

     Výpisky z knihy Zen v běžném životě – Eduard Valentík

 

     „Svým dílem chci představit zenové učení co nejpřístupnější zen v běžném životěformou, a proto se kniha silně odpoutává od zenu ve smyslu náboženství a naopak se značně přibližuje k zenu jako životní filozofii“ – anotace autora

 

 

  • Buďme vděční za každý okamžik a konejme vše naplno tak, jako by byl právě tento okamžik završením našeho života.

 

  • Člověk, který si uvědomí zbytečnost strachu ze smrti, její nevyhnutelnost a možnost jejího nenadálého příchodu, je v harmonii s bytím a nebytím. Neví, jestli zítra bude žít, nebo zemře. Člověk, který si dokáže v jediném okamžiku uvědomit pomíjivost života a odpoutat se od všeho, co bylo a bude, zbaví se tak závislosti na svém těle.

 

  • Je třeba dělat věci tak, abychom nikdy nepocítili výčitky svědomí. Jedině tak můžeme očistit svou karmu. Bez dokonalého očištění své karmy totiž nikdy nedosáhneme osvícení. Pokud děláme něco, co se příčí našemu svědomí, dochází v těle k určitým chemickým reakcím, které nás oslabují, a způsobují tak psychické poruchy a zhoubu. Dalším otravováním své karmy způsobíme sobě i svým potomkům mnoho utrpení spojených s nemocemi a předčasnou smrtí.

 

  • Pokud někomu ukážete, že mu věříte, a věříte mu, i když vám lže a vy to přitom víte, hne to zákonitě svědomím daného člověka. V člověku, kterému ukážete svou nekonečnou víru v něj, pak opravdu vznikne pocit viny pokaždé, když si jen představí, že by vás měl zklamat.

 

  • Jakmile dokážeme vnímat přítomný okamžik a dokážeme se pozorovat jakoby shora s plným uvědoměním si svého momentálního stavu, učíme se ze všech situací. Vše je praxe, u které víme, co máme hledat, a jejímž prostřednictvím můžeme skutečně něco získat. Prostřednictvím jakékoliv činnosti je možné dosáhnout osvícení.

 

  • Osvícení je v podstatě neustálé uvědomování si sama sebe. Osvícený člověk žije v přítomnosti. Teď a tady. Neustálý dohled nad svým mozkem vám dovoluje vždy pružně a správně reagovat v dané situaci.

 

     Zenová meditace

  • Pokud se vám objevují myšlenky, které nemají s meditací nic společného, nevěnujte jim žádnou další pozornost a ony zase odejdou. Zpočátku se může zdát, že myšlenky narůstají a mysl je velice vzrušená. To ovšem není chyba v naší meditaci. Znamená to jen, že si začínáme uvědomovat, co vše se v mysli děje. Postupem času bude mysl vycvičenější a klidnější.

Další články z rubriky: