Výstava Skryté poklady z ústeckých vil

   plakat_SkrytePoklady

     …aneb zkonfiskované cennosti a umělecká díla z ústeckých nemovitostí po roce 1945.

     Výstava na zámku Krásné Březno skončila. Zaujal mě její dobový kontext, protože jsem sama praprapotomek osidlovatelů pohraničí a jedné Němky, která mohla zůstat, díky svatbě s Čechem. Dobětický statek, který patřil její rodině, byl zabaven.

 

   Historie Němců v českém pohraničí

     Pohraniční oblasti České republiky byly osídlovány Němci už za vlády Přemysla Otakara I., který jim navrhl, aby se zabydleli v horských oblastech, se kterými zatím Češi neměli zkušenosti.

Češi a Němci žili v českém prostoru pospolu dlouhá staletí. Obyvatelstvo se mísilo a kulturně se obohacovalo. Situace se však začala vyhrocovat s příchodem nacionalismů v 19. století.

 

cr-pohranici
Sudety zeleně

    

     Sudetští Němci po první světové válce odmítli uznat vytvoření Československa a tak si v říjnu roku 1918 vytvořili 4 autonomní celky, požadující přičlenění k Německému Rakousku. Československo však v prosinci 1918 obnovilo svoji územní integritu vojenským obsazením, protože hranice byly určeny mírovými smlouvami, které potvrdily vítězné mocnosti.

     Ve 30. letech však došlo k Velké hospodářské krizi a mnoho lidí přišlo o práci. Této bídné situace začali využívat němečtí nacionalisté a na konci dekády se situace tak vyhrotila, že Němci požadovali připojení Sudet a bylo jim našimi spojenci vyhověno podepsáním Mnichovské dohody 30. září 1938.

     S koncem druhé světové války byli téměř bez výjimek sudetští Němci odsunuti. Podle Benešových dekretů ztratili československé občanství, stali se zde cizinci, následně byli vyhnáni a jejich majetek propadl konfiskaci.

 

   Odchod Němců z Ústí nad Labem

     V letech 1945–1946 bylo z Ústí nad Labem a přilehlého okolí odsunuto zhruba 75 % původního obyvatelstva německé národnosti. 

odsun Němců
Odsun Němců z pohraničí po roce 1945

     

     Odsunutí Němci byli většinou převáženi do utečeneckých táborů v Německu. Do amerického pásma si mohli vzít 70 kg osobních věcí na rodinu včetně potravin, do sovětského jen 50 kg. Nesměli odvážet peníze a vkladní knížky. Povoleno bylo max. 1000 marek na rodinu.

 

Němci v Ústí nad Labem po roce 1945

 

     Transporty s Němci vyjížděly už několik měsíců před oficiálním skončením války. Jeden transport znamenal 40 vagónu, každý pro 30 osob. Tedy cca 1200 osob bylo přepraveno v každém transportu. Poslední, 34. transport, odjel 24. listopadu 1946. Podle záznamů bylo z Ústí nad Labem transporty odvezeno 42 618 Němců. Celkem jich z města odešlo 50 905.

Transport Němců

Odjezd Němců

 

   Z výstavy…

     Během prvních dvou poválečných let tak byl vyvlastněn majetek například významných podnikatelských rodin Wolfrumů, Schichtů, šlechtického rodu Ledeburů z Telnice nebo Skrbenských ze zámku Krásné Březno.
 
     V roce 1947 byla zahájena činnost Národní kulturní komise, která byla jako jediná oprávněna zkonfiskovaný majetek přebírat a spravovat.
Schichtova vila
Palácová rodinná vila Heinricha Schichta ve Vaňově. Momentálně na prodej za 21 miliónů.

 

 

   Předměty výstavy:

     1. Portrét dámy v černých šatech s bílým límcem
      1819, olejomalba

         Zabaveno na ledeburském zámku v Telnici. Obraz je pravděpodobně jeden z portrétů Galerie krásek, což je souboru portrétů bavorských šlechtičen a žen bohatých měšťanů mezi léty 1819 – 1855.

 

olejomalba z ledeburského zámku
Olejomalba z ledeburského zámku
 

     Zámek Ledebour po odchodu původních majitelů zpustl, v roce 1950 vyhořel a v 70. letech podlehl demolici. Z původních staveb stojí už jen konírna.

 

ledebour
Zámek Ledebour v Telnici
telzamek
Ledebour

 

 

     2. Plesový zápisník
       2. třetina 19. století, perleť, slonovina, mosaz

         Nalezeno v bytě paní Wolfrumové v Dlouhé ulici. Pánové si u dam na začátku plesů rezervovali tanec, dáma si ho zapsala a pán měl pak přehled, kdy přijde na řadu.

 

Plesový zápisník
Plesový zápisník

 

     Wolfrumova vila

     Vilu si nechal postavit významný ústecký textilní magnát a průmyslník Carl Friedrich Wolfrum (Wolfrumovy bavlnářské závody). Po roce 1945 byla znárodněna a brzy poté se stala sídlem Českého rozhlasu.

 

d92f4faa00412_gallery
Wolfrumova vila


     Carl Wolfrum byl ještě před odsunem vystěhován do bytu v domě č. p. 28 v ulici Na Nivách v Předlicích.

     Na Nivách byla první ulice v Ústí, která měla ústřední topení. Bohužel nejen tam později vláda nového režimu nastěhovala Romy, kteří předtím žili v osadách bez WC a vody. Měli zde zaplnit pracovní místa v průmyslovém odvětví. Bohužel plán katastrofálně selhal. Za deset let se z ulice Romové stěhovali, tentokrát ovšem nechtění a bez práce, jak se tlumila výroba. Odešli např. do dolních Předlic, ze kterých se pomalu stávalo ghetto s vlastními zákony.

na nivích
Na Nivách

     

 

       3. Portrét dívky s bílým čepcem
        2. čtvrtina 19. století, olejomalba

     Nalezeno v podkrovní komoře dnes již neexistující Schaffnerovy vily v ulici Velká Hradební. Tajně jej tam ukryl člen okresní správní komise a předseda místní organizace KSČ, spolu s dalším inventářem například z pozůstalosti po malíři Janu Adolfu Brandejsovi, který nalezl ve vile jeho vnuka na Bukově.

3
Olejomalba z Schaffnerovy vily

 

     Shaffnerova vila
     Nechal ji postavit v roce 1874 ředitel ústecké chemičky pan Max Schaffner. V roce 1954 byla komunisty zbořena a na jejím místě postaven Kulturní dům.
 
shaffnerova vila
Shaffnerova vila
schaffnerova_vila1939_f443_denik-605
Shaffnerova vila
Zdroje:

Dějiny města Ústí nad Labem – Kristýna a Vladimír Kaiserovi, 1995
Mercedes nad zlato – Petr Holec, Reflex ročník 18, číslo 40
zanikleobce.cz/Ledebour
http://www.usti-aussig.net/serialy/SlavnéVily
http://cs.wikipedia.org/wiki/VystehovaniNemcuZCeskosloveska
https://cs.wikipedia.org/wiki/SudetstiNemci