Vévodství preclíků – Norimberk

     Na německé fotopátračce jsem se přihlásila o práci – focení punčoch a focení různé, nikoli však nahotu. Během cesty jsem stačila vstřebat následující poznatky:



Norimberk (Nürnberg)

Norimberské hlavní nádraží
Norimberské hlavní nádraží
  • Je první velké (bavorské) město na západ od Plzně. 
  • Kam se podíváte, široko daleko rovina, takže tu lidi jezdí hodně na kolech, a to i v zimě. Kola se dají půjčit přímo ze stojanů na ulici, myslím.
  • Všude je spousta cizinců, zejména blízkovýchodních, kteří jsou však již integrovaní a většina už i rodilí Němci. Viděla jsem také přijíždět skupinu nových imigrantů s velkými stěhovacími taškami.
  • Ulice se mi zdály čistší než v ČR a taky klidnější, na to, že bylo úterý. Nejhlučnější lidé, které jsem za ty tři dny potkala, byl český personál autobusu DeutscheBahn z Norimberku do Prahy. jen dělali vtipy a smáli se nahlas.
  • Nezdraví se zde „Guten Tag“ ale spíš „Hallo“, popřípadě „Grüss Gott“. Guten Tag se prý používá jen občas, třeba na úřadech, a více spíš na severu Německa.


     Německá televize

  • Projela jsem asi 10 německých TV stanic. Ani jedna se nepodobala žádné české. 😀 Připadlo mi, že Němci jsou, alespoň v TV, vždy velmi klidní a upravení, stejně tak jejich práce s kamerou a tvorba reportáží. Dokonce i německá výměna manželek probíhala jako nějaký vyklidněný snový doktor z hor.
  • Stejně tak politici při rozhovorech ve zprávách…klidní a racionální…žádné zbytečné emoce…prostě úplně jinej svět. 😀 

 

     Německé obchody

  • V Bavorsku zavírají ze zákona ve 20 hodin a v neděli neotevírají vůbec.
  • Nejlevnější ale zároveň kvalitní supermarket je prý Aldi.
  • V norimberských pekárnách jsou hojné preclíky. Připravují je na mnoho způsobů: preclíky s cukrovou polevou, preclíky s máslem, se sýrem, obložené preclíky, preclíky z louhovaného tuhého těsta či co…

 

Preclíky louhované
Preclíky louhované

 

Preclíky obložené a preclíky s máslem
Preclíky různé

 

Pekařské delikatesy na nádraží
Pekařské delikatesy na nádraží

 

Neodolala jsem té plundře vlevo..."plundra", hrozný slovo...
Neodolala jsem té rajčato-paprikové plundře vlevo… „plundra“, divný slovo.

 

 

     Lidi, které jsem tam poznala:

     Michael

  • Fotograf, 45 let, bývalý právník, nyní 12 let nemocen těžkým Parkinsonem a invalidní. Žena ho opustila. Děti ho navštěvují.
  • Pro zábavu fotí všechno možné, ale převážně lidi, portréty a výrazy a holky v exkluzivních silonkách.
  • Má vybavené fotostudio a 3-patrový dům plný vymožeností.  
  • Trochu potravinový požitkář. Všude čokoládičky, lednice nacpaná delikatesami a polotovary…to ale znamená tučné tělo a horší průběh nemoci. 🙁

 

     Paní z Minnesoty

  • Cestou do Norimberku jsem chvíli seděla vedle starší paní, který byla se synem na pracovním výletě v Praze. Oba prý bydlí ve MinnesotaStuttgartu ale původně jsou z Minnesoty. Neřekla však „Minesáda“ ale „Minesota“.
  • Ha!, podle wikipedie je téměř 40% obyvatel Minnesoty německého původu. Dále skandinávského, irského, anglického…
  • Ona: že se jí Praha moc líbí.
    Já: že Stuttgart musí být taky pěkný, ba lepší?
    Ona: ne, rozhodně je lepší Praha. Hezčí město a víc to tu žije.

 

 

     Šachy

  • Po obědě jsme si zahráli s Michaelem šachy. Vyhrála jsem, juchů. Nově jsem totiž použila taktiku útočení. Dřív jsem totiž hrála blbě – strašně defenzivně, stavěla jsem si jakési opevnění a odrážela útoky.
  • Michael hrál taky útočivě ale zároveň poněkud bezhlavě, takže jsem po chvíli měla převahu. Později také bezhlavě stáhl z útoku svojí královnu, ale nevšiml si mé královny číhající v jeho levém rohu. 
  • Později jsme vtipkovali, že to byla tak kvalitní a napínavá hra, že jsme mohli dát ven ceduli a vybírat vstupné.

 

     Parkinson

  • U Michaela jsem, ve svém soukromém pokoji, dvakrát přespala. Kromě focení jsem se přiučila, jak zacházet s lidmi trpícími Parkinsonem. Michael musel brát denně spoustu prášků. Kdyby je neměl, asi by umřel. Několikrát denně se mu stalo, že úplně ztuhnul a musela jsem mu prášky dát do pusy a přiložit brčko s vodou. Pak se asi po 15-minutách zas rozhýbal. Když je doma sám, toto se mu prý nestává. Focení ho prý totiž velice vyčerpává a zaměstnává, takže ztuhnutí přijde nečekaně a náhle. Jednou denně, po ránu, ho chodí kontrolovat zdravotnický pracovník a když požádá, pomůžou mu třeba i se sprchou.
  • Někdy Michael ztuhl během chůze. To mu pak pomohlo, když se před ním objevil nějaký „podnět“ pro krok, třeba když jsem mu před nohy dala svoji nohu, aby jí jakoby překročil.
  • Parkinsonova choroba spočívá v tom, že neurony v substantia nigra (což je část bazálních ganglií, což je část středního mozku), přestávají produkovat neurotransmiter dopamin. Substantia nigra hraje významnou roli při řízení pohybu. Porucha dopaminergních neuronů se navenek projevuje tak, že nemocný postupně není schopen kontrolovat nebo ovládat svůj pohyb.
  • Parkinsonova choroba je zatím neléčitelná. Existují jen léky, které průběh nemoci zmírňují.
  • (Při focení používal Michael stativ, aby neměl rozostřené fotky. Musím říct, že nefotil špatně. V jeho režii měly fotky dobré rozložení, světlo i nápad.)
  • Na Parkinsona prý trochu pomáhá marihuana. Jeden známý užívá marihuanový olej – buď na lžíci nebo v jídle. Má lehkou formu stařeckého Parkinsona. Třes rukou mu po užívání oleje prý úplně vymizel…

Další články z rubriky: