Mongolská restaurace Bolor – recenze

     Restaurace Bolor je otevřena od dubna 2015. Už tehdy, když jsem na fotce uviděla ty jejich vařené a smažené plněné taštičky, jsem si přála vložit je do svých úst a žvýkat. Mé přání se částečně splnilo dnes, bezmála rok po slavnostní otvíračce…


 

Bolor – Mongolská restauraceMongolská restaurace Bolor
Velká hradební 237/12
Ústí nad Labem

  • Bolor je mongolsky „křišťál“. Restauraci vede manželský pár, paní Bolormaa Ishjamts z Mongolska, která vaří a
    pan Spas Dzambov z Bulharska, který servíruje.

     Objednala jsem si vegetariánsky Tsuivan, neboli domácí nudle původně s masem a zeleninou.
Místo masa tofu. Nic jiného se totiž bez masa připravit nedalo. Pan Dzambov mě ale ujišťoval, že na naší komunitu myslí a že můžeme brzy očekávat větší výběr bezmasých jídel.

Tsuivan
Můj Tsuivan vyluzoval zvláštní vůni. Asi jako oškubané spařené kuře. Chuťově byl ale dobrý. Trochu jako naše nudle s mákem, až na to, že místo cukru a máku byla zelenina, tofu a maličko koření. 100 kč.

 

  • Taky jsem si objednala kafíčko.
  • Po jídle jsme dostali bylinkový čaj, který chutnal jako
    slabý odvar z kopřiv a kotvičníku. Takže dobrý.

kafíčko v restauraci BolorBylinkový čaj Bolor     

 

 

 

 

     Mongolština je zajímavá. Myslím, že Tolkien se jí inspiroval, když vymýšlel řeč skřetů. Třeba smažené skleněné nudle s masem jsou na lístku jako „Puntuunztei khuurga“ (čte se to prý „puntucte churk„). „Buuz“ jsou plněné knedlíčky (čti „bůc„) a polívka „Busguichuud shul“ se čte „busgujči šhul‘ „).

     Porovnejte tedy s Černou řečí z Pána prstenů:

Ash nazg durbatulûk
Ash nazg gimbatul
Ash nazg thrakatulûk
agh burzum-ishi krimpatul

  • Podle wikipedie je ale tento jazyk paralelní k churritštině ze severní Mezopotámie.
    Tuto řeč se právě podařilo rozluštit v době, kdy Tolkien tvořil.

 

     Ale zpět k restauraci

     Těším se, až zavedou nová jídla a budu si moci dát veganský buuz.
     Tímto přeji Boloru, ať jdou kšefty a mohou si dovolit zvelebovat svůj hostinec i své soukromé obydlí! 🙂