První pondělní vyjádření

     I když je dnes úterý, tak vyjádření budu od příště přidávat v pondělí. 🙂 Omlouvám se za zmatek. Pondělní vyjádření zní podle mě působivěji než úterní. Nechtěla jsem prostě čekat další týden.


 

     Právě teď pracuju už čtvrtý týden pro Vodafone. Nejdříve tři týdny školení a včera jsem byla již potřetí na lince jako telefonní operátorka příchozích hovorů zákaznické péče. Vyřídila jsem za směnu 30 hovorů. Nejčastěji šlo o vysvětlení položek faktury, posunutí data splatnosti nebo zprovoznění internetu v telefonu.
     Pracuju, abych splatila dluh na školném a mohla jít příští rok studovat navazující magisterský obor – obecnou antropologii. Baví mě totiž evoluce člověka, historie a velmi také české lidové zvyky a obyčeje. O tom všem se, doufám, budeme hodně učit. Teď o tradicích píšu do časopisu ROOTS. Seriál se jmenuje Lidové zvyky a obyčeje a první díl vyšel v záříjovém vydání. (Časopis je k sehnání na odběrových místech nebo za předplatné.)

roots-lidove-zvyky-a-obyceje-rijen
Časopis ROOTS. Září. 

 

     Píšu taky uměleckou prózu. Zúčastnila jsem se literární soutěže, kterou každoročně pořádá Mensa. Téma je „Staré cesty mladých žen“ a právě mohou čtenáři hodnotit. Vymyslela jsem si příběh. Taková kombinace Divý Báry, Věčný Ambry a Ševce Matouše, řekla bych. Je to o holce, která žije v horský vesnici na konci 18. století a jejím osudem je co nejdříve se vdát, porodit pár dětí a do smrti pracovat na statku. To nechce připustit, no a víc radši neprozradím. Napsala jsem jí ve spěchu za čtyři dny, abych stihla uzávěrku, kterou pak stejně o dva měsíce prodloužili, a abych se pak hned začla učit na státnice. Takže možná kvůli tomu spěchu bude mít ňáký chyby a možná bude taky tragická. 😀 No nevadí. Kdybyste to někdo chtěl hodnotit, tak se to jmenuje Příběh jedné doby. 

     V neděli jsem byla v hospodě. Hospoda Žumpa. Tradiční setkání s tátou. Pouštěli jsme si na zahrádce hudbu z mýho přenosnýho repráčku – Maidny, Sabbaty a Led se Zelim – a pak jsme se přesunuli dovnitř za společností. Vždycky si s sebou do hospody beru zápisník, kdyby tam náhodou padla nějaká použitelná hláška. Třeba právě včera mě tam napadlo začít psát tyhle týdenní zhodnocení. Mám to tam poznamenaný. U stolu jsme pak řešili asi dvě hodiny veganství. Já argumenty pro, zbytek argumenty proti, ale oboje celkem kvalitní. Pak také ožehavé téma: veganství v těhotenství a dítě vegan. Já pro, zbytek proti.

tradicni-pondelni-vyjadreni
Hospodské poznámky s malůvkou. Chtěla jsem původně psát sloupek nebo fejeton, ale takovou hodnotu tento můj útvar asi nemá, takže se to jmenuje jen vyjádření.

 

     Včera jsem si připravila do práce veganský oběd. Do vody jsem naložila ovesný vločky, mák a slunečnicový semínka. Ráno se vše smíchá se sojovkou (bez cukru), s čerstvou petrželí, nově vyzkouším i čerstvý kopr a tradičně i s nakrájenou chilli papričkou. V kauflandu jsem sehnala jen kajenské, ale raději mám habanero, které mají v globusu, což mám ale dál od bydliště. Toto, až na sojovku, syrové jídlo je výživné a nabuzující. Jak je syrové, tak nezpůsobí ospalost nebo únavu a chilli rozproudí krev, což se při sedavém zaměstnání hodí. K tomu jako svačinu mám mrkev, nebo kafe a zapíjím neperlivou magnézií…

ovesne-vlocky-chilli-kopr
Ingredience na chilli vločky s koprem. Teď je zrovna jím. Výborné! 😀 Opravdu.

 

     Doufám, že se vám vyjádření alespoň trochu líbilo. Díky moc za přečtení a ať se vám daří! 🙂