Jak to chodí v Albertu – pracovní postřehy pokladního a doplňovače zboží

 

     Láďa začal pracovat v Albertu. Tuto firmu si vybral záměrně, viděli jsme totiž dokument Hranice práce od Saši Uhlové, která si práci v Albertu též vyzkoušela. Popsala, že zaměstnanci dostatečně dopředu neznají svoje směny, musí pracovat přesčas a někdy i více jak 12 hodin denně.

 


 

     Práce pokladního a doplňovače zboží

     Zde jsou postřehy, které mi zatím podal Láďa z malého Albertu na okraji Prahy. Na starosti má pokladnu a když nejsou fronty, tak doplňování zboží. Říkal, že v tomto Albertu je zažité dokončit svojí směnu zpravidla na pokladně a pak tržbu po své pracovní době ještě spočítat, což dá denně 20 – 30 minut času. Když na to upozornil svojí vedoucí, tak se mu vysmála s tím, že si má vzít za příklad jiná horší zaměstnání, kde to také není valné – třeba řidiče autobusů nebo horníky. Se svou stížností má prý jít za vedoucí pobočky. Šel tedy za ní a překvapivě pochodil. Od té doby odchází z pokladny v předstihu, aby ji stihl spočítat ještě v pracovní době a končil tak, jak má.

     Ostatní pracovníci na Láďovo zaměstnanecké úrovni to tak však neudělali, i když tam pracují již nějakou dobu. Dle očekávání na něj tedy začali žárlit a snaží se ho stáhnout zpět. Snažili se ho například přimět, aby na té pokladně byl až do konce nebo za jeho zády dohodli, že tam bude ten den po pracovní době déle s vedoucím, aby mu s něčím pomohl a podobně. 

     Zpravidla každý den tedy musí čelit nátlaku vedoucích, kteří chtějí, aby ještě pomohl s nějakými aktuálními problémy. Párkrát to udělal s tím, že ho zas někdy pustí dřív. To se ale zatím nestalo. A ohledně směno tom jak bude pracovat další týden, se dovídá obvykle v sobotu nebo v neděli. Pracuje někdy 48 hodin týdně, protože zaměstnavatel toho může využít. Je nedostatek zaměstnanců. Vznesl však požadavek pracovat jen 40 hodin týdně a mít alespoň jeden den volný o víkendu, jinak odejde. Tak uvidíme.

     Nevím, proč si ostatní zaměstnanci nedupnou a nechají se vykořisťovat – zda se prostě bojí jít za vedením nebo to zkoušeli a odradil je ten prvotní výsměch… Každopádně jim doporučuji, se ozvat. Toto každodenní snášení příkoří a kupení zlosti se pak nepříznivě odráží na jejich práci a vlídnosti k zákazníkům a hlavně na jejich zdraví (duševním i tělesném). 

     Také vedení Albertu bych doporučila nezneužívat bázlivosti lidí, dodržovat jejich pracovní dobu a neporušovat tak zákoník práce. Není to hezké.

 

  •      Máte někdo podobné zkušenosti nebo nějaké připomínky? 🙂