Koho volit?

     Těžko říct. Žádného z těch kandidátů neznám osobně a přiznám se, že politiku taky moc nesleduju. Když se řekne Pan X, nevybaví se mi, o co všechno se zasadil nebo nezasadil. Jasný, měla bych si to najít na netu. (Jó, něco málo jsem si našla.) 🙂 Dnes jsem volbám věnovala hodinu a půl času. Podívala jsem se na předvolební debatu pro ústecký kraj na ČT24. Nejvíc se mi líbily výstupy Pirátský strany a Starostů & nezávislých.
     Přes víkend jsem také shromažďovala tipy od rodiny a přátel. Teď v týdnu si poslechnu ještě lidi v práci a v pátek jdeme společně na pivo, tak doufám, že to bude téma číslo jedna. Volit jdu v sobotu.

     Rozhodně snazší je říct, koho nevolit – neonacisty, komunisty, populisty… Ale jen volit nestačí. Je taky potřeba po zvolení s těmi politiky přímo pracovat. Dvakrát jsem byla na Fóru občanů, kde jsme diskutovali se zastupiteli o tom, co chceme ve městě zlepšit. Oni pak měli rok na to, se dvěma vítězným projektům věnovat a poté přijít na další shromáždění s nějakým pokrokem. Docela se mi to líbilo. Report o tom kdyžtak zde. 🙂

     O víkendu jsem byla sbírat ořechy. Chodíme na ořešáky, který jsou vysazený v divočině mezi vesnicemi. Většinou rostou podél starých nepoužívaných cest. S největší pravděpodobností je tam někdo vysadil, protože tam bývají i další užitkové stromy. Podél některých cest jsou ještě patrný kamenný zídky. Ráda si představuju dobu, kdy se ještě používaly. Třeba začátkem minulýho století. Lidi tam jezdili pěkně na koních nebo na vozech, nosili takový ty pracovní polokroje a běžně v tom okolí strávili celej svůj život.

     Ve Vodafonu začínám teď pátý týden. Na jeho konci – v pátek – nás učence čekají certifikace. Musíme odbavit zákazníka tak, jak to Vodafone chce, jinak bude zle. Jinak bude teda ještě jeden pokus a když ani ten nevyjde, tak adios a jít si hledat jinou práci. Musíme odbavovat zákazníky rychle jako fretky. Dnes jsem se z toho nátlaku málem zhroutila. Nejsem ještě zvyklá pracovat. 😀 Pomohlo mi až žvejkání žvejkaček. Nastartovalo to mojí fretkovitost a ke konci pracovní doby jsem si vylepšila výsledky. Žvejkání prej tlumí stres. Četla jsem o tom jednu studii. Zde je tak, jak jsem ji jednou popsala v první verzi bakalářky:
.     „Při pokusu byla první skupina krys svázána, další skupina svázána s možností kousat do dřevěné tyčky a poslední skupina se mohla pohybovat volně (kontrolní vzorek). Takto byly krysy drženy dvě hodiny, poté jim byly vyoperovány a prozkoumány mozky. U krys, které mohly ač svázáné žvýkat tyčku, byla utlumena sekrece kortikoliberinu z hypothalamu.“ SASAGURI a kol. (2012) NEUROSCI LETT
.     (Kortikoliberin spouští sekreci kortizolu z nadledvin. Kortizol se obecně vyplavuje během stresu a připravuje tělo na případný útok nebo útěk. Nižší hladina kortizolu u žvýkajících krys znamená, že byly pravděpodobně méně vystresované.)

 

   To je pro dnešek vše. Díky za přečtení a buďtě zdrávi. 🙂