Knihy, co teď čtu nebo poslouchám: ženské autorky

     Ženské autorky Ázár Nafísíová a Jessie Burtonová. A na konci možnost zapojit se do diskuze o historii ženských práv.

 


 

     Autorka z Íránu ženské autorky

     V aktuálním bytě bohužel nemáme myčku, takže nádobí musím mýt normálně v ruce. Je to sice nekonečný příběh, ale udělala jsem si z toho literárně obohacující činnost posloucháním audioknih a rozhlasových her. A nejen u mytí, ale i u skládání a věšení prádla a u vaření. Naopak třeba při luxování, cvičení a malování se mi to moc neosvědčilo, protože obě činnosti vyžadovaly velkou část pozornosti.

     Používám mobilní aplikaci Radiotéku, kde jsou audioknihy a rozhlasové hry, které zprostředkovává Český rozhlas.

     Momentálně poslouchám audioknihu Ázár Nafísíové – Jak jsme v Teheránu četly Lolitu. Je to vyprávění vysokoškolské učitelky (anglické literatury a estetiky), která popisuje život žen v Teheránu po revoluci roku 1979, kdy nastoupila nová šíitská fundamentalistická vláda. (Fundamentalismus je urputné lpění na základních principech.) Ženy se musely začít zahalovat, byly zakazovány knížky světové literatury a jakákoliv západní tvorba, jak byly ženy bezdůvodně zatýkány a veřejně vyšetřovány na panenství, znásilňovány vlastními strýci apod. Ázár tajně pro své bývalé studentky pořádala kolem roku 1993 literárně diskuzní kroužky a pak emigrovala.

 

azar nafisi jak jsme v teheranu četly lolitu / ženské autorky

 

     Je to nepříjemné. Člověk si připomene, jak byl svět vůči ženám nastaven. I když my na západě žijeme ve vysoce pokrokové společnosti, jsou zde stále patrné drobné nedostatky. Svědčí o tom například tento článek – Děti jsou ovlivněny genderovými stereotypy. Už šestileté dívky pochybují o své inteligenci.

milunavenca.cz miluna umění knihy co čteme co čtu co si přečíst

     Autorka z Anglie ženské autorky

     Nedávno mě v knihkupectví zaujala obálka knihyjessie burtonová / ženské autorky Múza od Jessie Burtonové. (Drobné ilustrace na tmavém pozadí mi připomněly ilustrátorku Aitch. Obálku Múzy vytvořila Lisa Perrinová. Tomuto žánru by se dalo říkat folklórní ilustrace nebo naivní umění.) Šla jsem do městské knihovny, kde ji mají, ale byla vypůjčená. Spokojila jsem se místo toho s jiným titulem od autorky, a to s Miniaturist(k)ou. Je to o holandské holce ze 17. století, kterou provdají, manžel si jí nevšímá, ale koupí jí alespoň skříňový domek na hraní, do kterého si může objednávat miniaturní vybavení. Zatím je to docela čtivé, jsem v půlce. Objevil se tam termín „masitý leskle mokrý stožár“!

     (Už jsem dočetla. Na ČBDB.cz hodnotím třemi hvězdičkami.)

 

     Diskuze na konec:

     Proč myslíte, že byla v minulosti ženám upírána práva a v některých zemích se to děje dodnes? Jaký to má smysl třeba z hlediska moci nad obyvatelstvem – lepší kontrola? Proč to ženy dopustily?
Mělo / má to nějaký smysl z hlediska evoluční strategie přežití?
Díky za případnou interakci 🙂 

Další články z rubriky: