Jak na vědomé sny

      Spánkem trávíme třetinu života a často si sny ani nepamatujeme. Je to tedy značně neefektivní využití času. Přitom aktivní snění nám může pomoci v nalezení duševní vyrovnanosti a k lepšímu psychosomatickému propojení.
     Zatím nejvyšší dosaženou úrovní snění je vědomý sen, který je možné ovládat k obrazu svému. Této schopnosti lze dosáhnout už po měsíci intenzivního tréninku, vyjímečně se to podaří dříve…


 

Začátek tréninku: běžné sny

  • Ihned po probuzení se snažte rozvzpomenout na sen a zapsat si ho. Po čase zjistíte, že si toho pamatujete mnohem více. Pokud se nepovede vybavit si sen, zkuste se soustředit na to, jak se cítíte a co k tomu mohlo vést. Mělo by to pomoci rozvzpomenout se.
  • Během dne si představujte, jak by moment, ve kterém se zrovna nacházíte, vypadal ve vašem snu a co by se asi dále dělo…
  • K bdělým snům pomůže i zenová technika přítomného okamžiku: Během dne si bděle uvědomovat svůj momentální stav a chování. Čili být si vědom kdo jsem a co právě dělám.

 

Další úroveň: pokusy o vědomé sny

  • Před usnutím proveďte autohypnózní meditaci: Zhluboka dýchejte, nemyslete na žádné obrazy a přikažte si, že až budete ve snu, uvědomíte si to.
  • Před spaním si představujte zdálky své tělo, jak dělá něco jiného něž ležení v posteli. 
  • Během dne si představujte sebe sama ve snu a moment, v němž si uvědomíte, že sníte.
  • Představujte si sebe sama ve snu, jak si opakujete kdo jste: Jméno, věk, bydliště, záliby atd.
  • Až se probudíte z vědomého snu, vzpomeňte si, jak se to stalo, že jste si to uvědomili.
  • Pozdní noc a brzké ráno je pro vědomé sny nejvhodnější doba.

 

Praktické využití vědomých snů

  • O původu snění se toho moc neví, ale existuje teorie, že slouží zvláště mláďatům, která po narození prospí mnoho času, aby připravovala svůj mozek na budoucnost a zkoušela si tak ve snu různé situace.
  • Ve vědomém snu se můžete soustředit na vlastní uzdravení nebo diagnostiku problémů, různé způsoby jednání a postupů a objevit tak mnohem lepší variantu, než jakou bychom jinak zvolili.

 

Můj pokus:

     Prováděla jsem výše zmíněné techniky cca po dobu jednoho měsíce (nepravidelně). Postupem času jsem si už pamatovala sen každý den. Jednou se mi podařilo uvědomit si, že jsem ve snu, ale z toho překvapení jsem se hned vzbudila. Stalo se to tak, že jsem šla nějakou ulicí a ve snu jsem si uvědomila, že už jsem tou ulicí někdy šla. Přemýšlela jsem, odkud jí znám a došlo mi, že už se mi o ní zdálo a pak jsem si tedy uvědomila, že sním.

     Včera jsem se hodně soustředila na ty představy o snech a dnes ráno si pamatuji velmi mnoho snů. Například se mi zdálo, že jsem se vybourala v autobuse, ale díky tomu, že jsem se pevně a pružně držela rukojeti sedačky, byla má zranění minimální. Čili ve snu jsem prožila bouračku a příště (v realitě) už budu vědět, jak na to. 😀   

    Taky si po takto kontrolovanějším spánku připadám více odpočatá a ráno se často probouzím úplně bdělá. Myslím, že vědomé sny jsou určitou formou meditace a tím, jak se učíme ovládat psychosomaticky svoje tělo, se vyvarujeme třeba pozdějšímu propuknutí nádorového bujení nebo jakékoliv nemoci. 

 

Knižní zdroje:

Vladimír Kvasnička (Gareth) – Vědomé sny, aktivní život v jiné dimenzi

Stephen LaBerge – Lucidní snění

Jan Vaněk – Lucidní snění jako coping mechanismus

vědomé sny lucidní sny snění autohypnóza hypnóza stephen laberge kvasnička vaněk seberealizace sebekoučování meditace vyrovnanost