Ekozahradničení

     Zahrada prospívá i bez použití průmyslových hnojiv, pěkně dle prastarých postupů. Vyzkoušela jsem. Funguje to.


 

     Proč má používání umělých hnojiv zhoubný vliv na půdu? Umělá hnojiva nejsou třeba. Ekozahradničení

     Většina umělých hnojiv jsou sloučeniny solí a rostlina z nich odčerpává jen jednu složku. Například po spotřebování draslíku ze síranu draselného vznikne v půdě kyselina sírová, po odčerpání dusičnanového iontu z ledku, zůstane louh

 

     Vlivem těchto zbytků a pesticidů dochází k odumírání půdních organismů = edafonu. Půda je mrtvá a neschopná například zadržet vodu, takže vznikají záplavy….

 

     Jak se tedy efektivně postarat o své rostliny a přitom nezatěžovat životní prostředí?

 

        1. Mulčovat Mulčování. Ekozahrádkaření

  • Mulčování = zakrytí vypleté půdy vrstvou organického materiálu. Obnažená půda totiž snadno vysychá a znehodnocuje se – umírá edafon, který je pro rostlinu symbiontem.
  • Půda pod mulčem zůstává vlhká a kyprá. Je zpomalen růst nechtěných rostlin. Odpadá potřeba častého zalévání.
  • K zakrytí se nejvíce hodí dřevní drť, seno, listy lopuchu, pampelišky, křenu nebo šťovíku – jsou velké, zakryjí značný kus půdy a svým rozkladem do půdy pozvolna uvolňují živiny.

    Mulčování. Ekozahradničení
  • Kameny, jehličí (slimáci ho prý neradi), spadané listí, kopřivy….
  • Na záhon mezi řádky je dobré položit (trouchnivějící) prkna, po kterých můžete chodit a zabydlí se pod nimi užiteční střevlíci, živící vajíčky slimáků, i jiný prospěšný hmyz.

        ekozahradniceni ekozahrádkaření ekozahrady permakultura

      2. Kompostovat

  • Zahradní kompost. EkozahrádkařeníMísto toho aby vám zbytky z kuchyně hnily v koši, zužitkujte je k výrobě základního substrátu.
  • Pokud bydlíte ve městě a máte u domu soukromý dvorek, zkuste sousedy seznámit s touto možností a společnými prostředky na dvorku kompost vybudovat. Pak bude moci každý recyklovat organický odpad, po zimě si odebrat svůj díl hotového kompostu a třeba se ušetří i za popelnice.

 

     3. Vyrábět si vlastní hnojivo

  • Nejjednodušší je výroba kopřivové jíchy. Kopřiva obsahuje sedm z deseti pro rostlinu nejpotřebnějších minerálů (N, P, K, Ca, Fe, Mg, Si). Rostlina ošetřená kopřivovou jíchou je odolnější vůči nákazám.

 

ekozahradničení. Kopřivová jícha

  • Příprava jíchy: Kbelík napěchujeme do 2/3 kopřivami a dolijeme vodou 10cm pod okraj. Zakryjeme víkem, které podložíme laťkou, pro přístup vzduchu.
    Zákvas každý den promícháme. Hotový už nepění, což je podle počasí, přibližně na 14 dní. Proces urychlíme umístěním nádoby na slunné místo. Scedíme, kopřivy zkompostujeme nebo použijeme na mulč. Tekutinu aplikujeme přímo na rostlinu a do půdy v koncentraci 1 díl jíchy ku 10 dílům vody jednou za 14 dní.
  • Zde je tabulka planých rostlin a jejich schopnosti shromažďovat minerály. Číslo uvádí počet minerálů. Nejhodnotnější je tedy jícha z pampelišky, neobsahuje ale dusík…
NPKCaFeMgSSiMnCuNa
8Pampeliška++++++++
7Kopřiva+++++++
6Kostival++++++
5Lebeda+++++
4Čekanka++++
4Šťovík++++
4Jetel luční++++
3Ptačinec žabinec+++

 

Více v knize Zdravá zahrada od H. Vlašínové nebo na ekozahrady.com