Malá doba ledová a čarodějnictví

     O spojitosti mezi počasím a čarodějnickými procesy…
Počátkem 14. století došlo k prudkému ochlazení klimatu, což mělo vliv na přísun potravy a blahobyt obyvatel. Neznalí lidé z toho začali bláznit a uchylovat se k zpátečnickým rituálům.

     Za zpodobněním vzhledu čarodějnice stojí pravděpodobně užívání halucinogenních bylin vaginálním vstupem skrze násadu od koštěte.


 

Malá doba ledová

  • …nebo přesněji Středověká klimatická anomálie trvala přibližně od roku 1300 do 1850.
  • Tomuto období předcházela Středověká teplá perioda (950 – 1250 n.l.), během které objevili Vikingové Grónsko a Severní Ameriku. V Grónsku bylo v té době teplo a díky všudypřítomné zeleni dostalo jméno Grønland neboli Zelená země. Založili zde osady, chovali dobytek. Díky oteplení bylo možné navíc pěstovat obilí ve vyšších nadmořských výškách různě v Evropě. Předpokládá se, že počet obyvatel se v Evropě v letech 1100–1400 téměř ztrojnásobil.

 

malá doba ledová, čarodějnictví
Středověká teplá perioda a Malá doba ledová v čase.

Čarodějnictví

globální změny teplot od 2500 před Kristem
Celosvětové změny teplot od roku 2500 př.n.l. do 2040 n.l.

Čarodějnictví

vikingský kostel v Grónsku, čarodějnictví
Ruiny vikingského kostela na jihu Grónska

 

  • Za opravdový počátek malé doby ledové se patrně dá považovat série studených a vlhkých roků 1315–1322. Tyto roky se vyznačovaly velmi deštivým počasím od jara do podzimu, které poškozovalo úrodu. Často nebylo možno ani nasušit dostatek sena pro krmení zvířat v zimě. Série neúrod způsobovala hladomory a obyvatelstva v Evropě opět ubylo. 
  • Ve století 15. a 17. se citelně ochladilo na celá desetiletí. Celé Grónsko se pokrylo ledem, zvětšily se alpské ledovce. Na celé severní polokouli panovaly kruté zimy. Léta byla velmi krátká a studená. V té době zamrzaly v zimě všechny řeky západní Evropy. Např. Vltava byla pravidelně pokryta ledem tlustým několik desítek centimetrů
  • Oteplování začalo v 19. století. čarodějnictví čarodějnictví čarodějnictví čarodějnictví čarodějnictví čarodějnictví čarodějnictví 
  • Příčinou těchto periodických změn teplot jsou pravděpodobně sopečné erupce a sluneční aktivita. Například v nejchladnějších letech 1638 – 1715 (tzv. Maunderovo minimumse na Slunci neobjevovaly téměř žádné sluneční skvrny. 
sluneční aktivita, čarodějnictví
Změny sluneční aktivity za posledních 1000 let.

 

Čarodějnictví ve středověku a novověku

  • Inkviziční tribunály začaly pracovat ve 13. století. Požadavky na stíhání byly vrchnosti předkládány běžnými občany. Vrchnost byla také odsuzována za to, že ve věci čarodějnictví zůstávala nečinná.
  • Nejvíce čarodějnic bylo upáleno v Německu. Ke strašlivým honům dochází také ve východní Francii, Polsku, Skotsku a ve Švýcarsku. Svatá říše římská národa německého byla na rozdíl od ostatních zemí Evropy rozdrobena ve větší či menší knížectví, města a říšská panství. Prosazovaly se tedy daleko silněji osobní zájmy. Území postižená pronásledováním čarodějnic zpustla a řadu let byla hospodářsky na dně.
  • Německo, 15. století, zimy s arktickými mrazy a krupobitím trvaly až do června. Úroda často zmrzla, což mělo za následek zdražování, hladomor a morové epidemie. Z pohledu tehdejších obyvatel se ty hrůzy zdály podezřelé. Za zničení sklizně na polích následovala smrt člověka na hranici. 
  • Německo, 1637. Bída. Chléb a víno nastavovali chudí lidé mákem, blínem a durmanem. Tak leckterá žena skutečně věřila, že jako čarodějnice létá vzduchem, a leckterý muž zase tomu, že se proměňuje ve vlka (muži byli upalováni za to, že jako vlkodlaci po nocích likvidují dobytek). Legendární jsou čarodějné masti.

 

Čarodějné létací masti

  • Rulík zlomocný, blín černý, durman obecný, mandragora lékařská –  rostliny z čeledi lilkovitých, obsahující tropanové alkaloidy, které mají halucinogenní účinky.
  • Po požití dochází k nevolnosti, zvracení a otravě. Po smíchání s tuky nebo oleji a pomazáním těla, však prostupují alkaloidy bez otravy kůží, potními kanálky či tělními otvory se sliznicemi, a dále do krevního oběhu a do mozku.
čarodějná mast, čarodějnictví
Současná čarodějná mast
mandragora, čarodějnictví
Kořen mandragory
čarodějnice, mast a košťata, čarodějnictví
Ženy, mast a halucinace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  • Irsko, 1324. Vyšetřování případu baronky Alice Kytelerové. Inkvizice uvádí:  „Vyšetřujíce skrýš, našli jsme mazání, jímž dívka natírala koště a na něm pak cválala cestou necestou.“
                   
  • Další středověký citát o účinku mastí: „Za měsíčných nocí mají ženy pocit, že jsou uneseny na večírky s hudbou a tancem a že se stýkají s mladými muži, po čemž touží nejvíce.“
  • Novější popis halucinogenních účinků: Will-Erich Peukart (1895 – 1969) si podle receptury ze 17. století vyrobil mast, s kolegy se jí pomazali a všichni upadli do hlubokého spánku, během něhož se jim zdálo o divokých jízdách a šíleném tanci.
  • Rozlet fantazie“ způsobuje alkaloid hyoscin. Po intoxikaci následuje přechod do narkotického spánku, během něhož se dostavují halucinace.
  • Atropin vyvolává nemotivované emoce, halucinace, touhu po pohybu a mluvení.
  • Skopolamin. Intoxikace se projevuje touhou po intenzivním pohybu a halucinacemi, které mají povahu létání, ježdění a otáčení. Při vyšších dávkách způsobuje hluboké kóma. Intoxikovaný také odpovídá rychle na kladené otázky a to bez jakékoliv volní kontroly, čehož se využívalo (využívá?) jako séra pravdy. 
  • Bezpečná dávka durmanu pro dospělého je 20 – 30 černých semen. Letální dávka rulíku je 10 bobulí. Největší koncentrace účinných látek je většinou v kořenech a semenech.
  • Tyto rostliny jsou však zrádné a k rekreačnímu užívání zcela nevhodné. Snadno mohou vést ke smrtelnému předávkování.
blín černý (hyoscyamus niger)
Blín černý – vlastní kresba

 

 

Zdroje: